Paket

<small>Z PVwiki</small>

Skupina informací, která je předávaná jako jeden celek mezi jednotlivými uzly sítě. Je v různých sítích různý, nicméně má definovanou velikost, hlavičku, místo vyslání a určení.


Datagram neboli paket je základní jednotkou dat v IP síti. Paket se skládá z (IP) hlavičky, potřebné pro funkce protokolu IP, a těla, obsahujícího vlastní přenášená data. Při přenosu po jednotlivých sítích/podsítích je ještě navíc "zabalen" do struktury potřebné pro danou síť, tedy například do paketu protokolu ethernet. Ze struktury IP hlavičky, jejíž podrobný rozbor by si vyžádal více prostoru, si povíme jen to nejdůležitější - obsahuje dvojici IP adres, a sice adresu odesílající stanice a cílové stanice.

Základní služba protokolu IP je jednoduchá - doručit datagram ze zdrojové stanice do cílové stanice určené cílovou adresou. IP datagram je doručován důsledně na základě cílové IP adresy v hlavičce, v některých případech lze ještě vzít při směrování datagramu v úvahu i zdrojovou adresu a některé další informace (zejména pole TOS - Type Of Service). Informace o IP adresách v hlavičce se během celé cesty paketu nemění. Každý paket je doručován zcela nezávisle na ostatních paketech (jako by si "sám hledal cestu"). Může se stát, že pakety putují k cíli různými cestami a že dojdou případně i v jiném pořadí, než byly vyslány. IP protokol nezaručuje, že paket bude doručen - v případě poruchy na cestě může dojít k jeho ztrátě. Nezaručuje ani jeho bezchybné doručení, může se dokonce stát, že dojde k duplikaci paketu. Protokol IP je tedy označován jako unreliable, doslovně bychom tedy řekli nespolehlivý. Tuto vlastnost ale v žádném případě nelze označit jako nevýhodu protokolu. Tím, že protokol IP nepočítá s žádným potvrzováním, kontrolou, opakováním vadných dat a podobně, je celá činnost protokolu nesmírně zjednodušena a velmi usnadňuje jeho implementaci.

Není přitom třeba mít obavy z nespolehlivosti sítě postavené na bázi IP jako celku, protože na zajištění spolehlivosti je dostatečně pamatováno ve vyšších vrstvách, zejména v protokolu TCP. IP protokol rovněž nevylučuje použití prostředků detekce a opravy chyb na úrovni linkové (či nižší) vrstvy, například na zarušených sériových linkách lze použít protokol LAPB apod.

Kromě doručení paketu se musí IP vypořádat ještě z jednou nepříjemnou skutečností, která přenos dat po síti komplikuje, totiž že různé protokoly linkové vrstvy se liší maximální velikostí přenášeného paketu. Má-li tedy přenést po síti paket, který je větší, než možnosti této sítě dovolují, nemůže jej pochopitelně vyslat v nezměněné podobě. Musí provést fragmentaci - rozdělení na dva nebo více menších paketů, z nichž každý obsahuje informaci, že jde o fragment, nikoliv o úplný paket, a informaci o offsetu dat v původním paketu. Zkompletování původního paketu je povinností cílové stanice (nikoliv tedy bezprostředně následujícího routeru). Může se rovněž stát, že i fragment paketu je v některém dalším skoku opět rozdělen na menší fragmenty.

Osobní nástroje