DHCP

<small>Z PVwiki</small>

DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je aplikační protokol z rodiny TCP/IP. Používá se pro automatické přidělování IP adres koncovým stanicím v síti.

Současně s IP adresou posílá server stanicím (klientům) další nastavení potřebná pro používání sítě jako je adresa nejbližšího směřovače, masku sítě, adresy DNS serverů. Ve větších sítích se správce někdy rozhodne posílat i adresy doporučených NTP, WINS, SMTP serverů, stárnutí ARP cache a jiné. Navíc je možné definovat i uživatelské parametry. Parametry, kterým klient nerozumí, ignoruje.

DHCP protokol přináší několik výhod:

  • uživatelé si na počítači v souvislosti s připojením k síti nemusí nic nastavovat
  • zaručuje, že se na síti nevyskytnou dvě stejné IP adresy (tzv. konflikt IP adres)
  • správce sítě může "přečíslovat" síť nebo změnit vlastnosti sítě s minimálním zásahem do práce uživatelů

DHCP protokol je rozšířením staršího BOOTP protokolu, který přiděloval IP adresy na neomezenou dobu. DHCP je s BOOTP obousměrně kompatibilní. To znamená, že DHCP klienti dovedou získat nastavení z BOOTP servru a DHCP server může přidělit IP adresu BOOTP klientovi (zde je třeba opatrnosti, protože BOOTP klient bude jednou přidělenou IP adresu používat už navždy).

Chování

Klienti žádají server o IP adresu, ten u každého klienta eviduje půjčenou IP adresu a čas, do kdy ji klient smí používat (doba zapůjčení, angl. lease time). Poté co vyprší, smí server adresu přidělovat jiným klientům.

Klient komunikuje na UDP portu 68, server naslouchá na UDP portu 67.

Po připojení do sítě klient vyšle broadcastem DHCPDISCOVER paket. Na ten odpoví DHCP server paketem DHCPOFFER s nabídkou IP adresy. Klient si z (teroreticky několika) nabídek vybere jednu IP adresu a o tu požádá paketem DHCPREQUEST. Server mu ji vzápětí potvrdí odpovědí DHCPACK.

Jakmile klient obdrží DHCPACK, může už IP adresu a zbylá nastavení používat.

Klient musí před uplynutím doby zapůjčení z DHCPACK obnovit svou IP adresu. Pokud lhůta uplyne aniž by dostal nové potvrzení, klient musí IP adresu přestat používat.

Protokol definuje roli i tzv. DHCP relay agenta. Používá se v situaci, kdy existují dvě nebo více sítí oddělené směrovačem a jen jedna síť má server. V takovém případě správce na směrovači zapne relay agenta a nastaví jej tak, aby všesměrové (broadcast) DHCP dotazy ze sítí bez DHCP serveru přeposílal do té sítě, která ho má. Agent k přeposílanému dotazu přidá masku té sítě, kde klienta zaslechl, aby DHCP server poznal, ze kterého adresního rozsahu má klientovi adresu přiřadit.

Jiné způsoby nastavení

Protokol DHCP není jediný způsob, jak nastavit parametry sítě. Další možnosti jsou

  • pevné, ruční nastavení - možno nastavit vše, pracné
  • automatické nastavení pomocí ARP dotazů (viz [1]) - nastaví se jen IP adresa
  • z MAC adresy a dál z router advertisement zpráv (jen IPv6) - nastaví se IP adresy verze 6 a směrovač
Osobní nástroje