Bit Byte

<small>Z PVwiki</small>

Byte, v češtině častěji bajt je jednotka množství informace používaná v informatice. V češtině se někdy také používá výraz slabika. Jeden byte je nejmenší objem dat, se kterým dokáže počítač (procesor) samostatně pracovat, odpovídající jednomu znaku. Skládá se z nějakého (pro daný počítač pevného) počtu bitů (počítač obvykle nedokáže pracovat přímo s jednotlivými bity). 8-bitový byte se někdy nazývá oktet.

Obsah

Velikost

U prakticky všech dnešních počítačů obsahuje 1 byte právě 8 bitů. V dřívějších architekturách se vyskytovaly byty o velikostech např. 6, 7 či 9 bitů (počítač PDP-10 měl dokonce nastavitelnou délku byte v rozmezí 1–36 bitů!).

Z důvodů jednoznačnosti se ve formálních specifikacích (a často v oboru počítačových sítí) používá termín oktet (angl. octet) pro posloupnost právě 8 bitů.

Do jednoho bytu je možno uložit celkem 2n různých hodnot, kde n je velikost bytu v bitech. Pro 8-bitový byte to znamená 256 hodnot, tzn. např. celá čísla v rozsahu 0–255. Tyto hodnoty lze vyjádřit pomocí 2 hexadecimálních číslic (00H–FFH). Pomocí 8-bitových bytů lze také zapisovat znaky kódování ASCII (starší verzi stačily 7-bitové znaky).

Historie

Termín byte zavedl Werner Buchholz v roce 1956, při práci na počítači IBM Stretch. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6 bitů, přechod na 8-bitový byte se udál ke konci roku a později se 8-bitový byte stal standardem pro počítač System/360. Slovo byte vzniklo úpravou slova bite (sousto), aby se předešlo záměnou se slovem bit.

Jednotka množství informace

Pokud se byte používá jako jednotka informace, značí se velkým B, zatímco malým b se značí bit. Teoreticky správnější, avšak řidčeji užívané, je značit bit slovem bit a byte malým písmenem b, neboť v soustavě SI je velké B značkou pro jednotku Hladina akustického tlaku Bel (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem převážně vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob).

S těmito jednotkami se používají běžné předpony, např. 10 GB, 11 Mb/s. Velikosti pamětí se obvykle udávají v bytech, přenosové rychlosti počítačových sítí v bitech (za sekundu).

Někdy se místo běžných předpon (vyjadřující mocniny deseti) používají Binární předpony, vyjadřující mocniny dvou. Např. K=210, M=220, G=230, 1Mbyte = 1048576byte, což ale způsobuje menší rozdíly ve velikostech (například <math>10^3</math> = 1000, ale <math>2^{10}</math> = 1024). V současnosti se proto doporučuje užívat pro násobky čísla 2 speciální předpony a zkratky (KiB, MiB).

Vedlejší jednotky

Kilobyte

Kilobyte (čti kilobajt), v češtině se stále častěji objevuje i kilobajt, je jednotka, která původně představovala 1024 bytů, tedy 210 bytů. Protože počítače pracují ve dvojkové soustavě, byl zvolen tento násobek místo obvyklého 1000 a právě kvůli své „nekulatosti“ se zavedlo označení KB (a ne kB).

V roce 1998 IEC (International Electrotechnical Commission) doporučila pro počítačové jednotky Nový systém označování násobků, ve kterém byla pro původní 1 kilobyte = 1024 B navrženo označení kibibyte (KiB) a zavedena jednotka 1 kilobyte = 1000 B se zkratkou 1 kB, tak jak je obvyklé v soustavě SI.

Megabyte

Megabajt (z anglického megabyte), značí se MB, je buď 106 (= 1 000 000) bajtů (pro dekadický systém) nebo 220 (= 1 048 576) bajtů, pokud použijeme binární (a častější) soustavu. Důvod použití binárního systému bylo to, že se snáze počítá binárními stroji (počítači). Podle SI je samozřejmě nutné používat první systém, ale dodnes se v převážné většině používá ten druhý.

Gigabyte

Gigabyte (čti gigabajt), někdy též gigabajt, značí se GB, je buď 109 (= 1 000 000 000) bytů (pro dekadický systém) nebo 230 (= 1 073 741 824) bytů, pokud použijeme binární (a častější) soustavu. Důvod použití binárního systému bylo to, že se snáze počítá binárními stroji (počítači). Podle SI je samozřejmě nutné používat první systém, ale dodnes se v převážné většině používá ten druhý.

Terabyte

Terabyte je velikostní jednotka v oblasti počítačů. Vzhledem k nejednoznačnosti definice kilobyte, může být přesná hodnota počtu bytů následující. Zkratka pro terabyte je TB.

  • 1 000 000 000 000 bytů = (103)4 = 10004 nebo-li 1012 bytů. To jest 1000 gigabytů. Tato definice se používá v kontextu s velikostí diskového prostoru, sítí a jiného hardware.
  • 1 099 511 627 776 bytů = (210)4 = 10244 nebo-li 240 bytů. To jest 1024 gibibytů. Tato hodnota je často používá v kontextu programování počítačů. Software většinou používá tuto definici. Podle nové normy, uvedené v IEC roce 1999, se pro tuto variantu používá název tebibyte a zkratka TiB.

Petabyte

Petabyte (čti petabajt), někdy též petabajt, značí se PB, je buď 1015 (= 1 000 000 000 000 000) bytů (pro dekadický systém) nebo 250 (= 1 125 899 906 842 624) bytů, pokud použijeme binární (a častější) soustavu. Důvod použití binárního systému bylo to, že se snáze počítá binárními stroji (počítači). Podle SI je samozřejmě nutné používat první systém, ale dodnes se v převážné většině používá (z historických důvodů) ten druhý. Zde se již výsledek liší na druhé platné cifře, takže zde je již důležité vědět, jestli se jedná o dekadický nebo binární typ.

Exabyte

Exabyte (čti exabajt), někdy též exabajt, značí se EB, je buď 1018 (= 1 000 000 000 000 000 000) bytů (pro dekadický systém) nebo 260 (= 1 152 921 504 606 846 976) bytů, pokud použijeme binární (a častější) soustavu. Důvod použití binárního systému bylo to, že se snáze počítá binárními stroji (počítači). Podle SI je samozřejmě nutné používat první systém, ale dodnes se v převážné většině používá (z historických důvodů) ten druhý. Zde se již výsledek liší na druhé platné cifře, takže zde je již důležité vědět, jestli se jedná o dekadický nebo binární typ.

Externí odkazy

Osobní nástroje